---

V mnoha organizacích se řeší v otázkách personalistiky a mezd podobné situace. Velkou část otázek a řešených problémů denní praxe lze zároveň zobecnit do podoby, která může být vítaným zdrojem informací i pro ostatní klienty. Na této stránce tak naleznete krátké rady a postupy, které vznikly na základě Vašich dotazů.

Sleva na dani za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku

Vloženo: 20.12.2014

Podle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze uplatnit novou slevu na dani za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy, a to již v zúčtování za rok 2014.

Podle§ 35bb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24.

Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda“).

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.

Důležité upozornění

Vloženo: 11.10.2014

Z důvodu stavebních úprav (výměna oken, zateplení budovy) bude ve dnech 14.10.2014 - 21.10.2014 kancelář v Komenského ulici 375, Kolín IV., uzavřena. Kontakt je v této době možný telefonicky nebo mailem.

Odměny u maturit

Vloženo: 27.6.2014

Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, hradí školy předsedům zkušební komise odměnu ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy. Hodnotitelům písemních prací hradí školy odměnu ve výši 100 Kč za každou opravenou písemnou práci. Odměny poskytuje ta škola, na které předseda zkušení komise a hodnotitelé písemních prací činnost vykonávají.

Dnem zahájení zaměstnání je den jmenování do funkce. Dnem ukončení zaměstnání je den skončení výkonu funkce, tj. poslední den jarního nebo podzimního zkušebního období.

Základ pro tvorbu FKSP

Vloženo: 20.4.2014

Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., je s účinností od 1. 1. 2012 náhrada mzdy za dočasnou nepřítomnost z důvodu nemoci součástí nákladů na účtu 521 (tj. mzdové náklady), proto vstupuje do základu pro tvorbu FKSP.

Základem pro tvorbu FKSP jsou tedy mzdy, platy, náhrady mzdy nebo platu a ostatní plnění za vykonanou práci mimo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Zákon o FKSP výslovně uvádí, že fond je určen pouze pro zaměstnance v pracovním poměru k organizaci.

Maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění v roce 2014

Vloženo: 22.2.2014

Maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění u jednoho zaměstnavatele pro rok 2014 činí 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 245 216 Kč.

Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost od 1. 1. 2014

Vloženo: 4.1.2014

Od 1. 1. 2014 zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost pouze po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání (do 31. 12. 2013 za 21 kalendářních dnů). Tato změna se týká těch pracovních neschopností, které vznikly až po 31. 12. 2013.

Příklad

Zaměstnance byl uznán práce neschopným od 30. 12. 2013 a pracovní neschopnost přešla do roku 2014. Zaměstnavatel bude vyplácet náhradu mzdy podle předpisů platných v roce 2013, tj. v době, kdy pracovní neschopnost vznikla.

Nárok zaměstnance na nemocenské dávky po ukončení pracovního poměru

Vloženo: 9.10.2013

Vznikne-li zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost ve lhůtě 7 kalendářních dnů po ukončení pracovního poměru, ve kterém byl účasten nemocenského pojištění, náleží mu nemocenské dávky.

Pokud zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů nemocenské pojištění trvalo.

Ochranná lhůta neplatí pro poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně, pro zaměstnání malého rozsahu (tj. do 2 500 Kč měsíčně) a pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

Nárok zaměstnankyně na peněžitou pomoc v mateřství po ukončení pracovního poměru

Vloženo: 16.9.2013

Pokud zaměstnankyně ukončila pracovní poměr, ve kterém byla účastna nemocenského pojištění, jako těhotná, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů (za předpokladu, že toto zaměstnání trvalo alespoň 180 kalendářních dnů).

Pokud zaměstnankyně po ukončení zaměstnání nastoupí do nového zaměstnání, které také ukončí, ochranná lhůta z druhého zaměstnání se přičítá k nevyčerpané ochranné lhůtě z prvního zaměstnání.

Minimální mzda od 1. 8. 2013

Vloženo: 2.8.2013

1. 8. 2013 nabylo účinnosti Nařízení vlády č. 210/2013 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Minimální mzda je navýšena z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Zároveň jsou navýšeny hranice zaručené mzdy. V souvislosti s navýšením minimální mzdy dochází také k navýšení minimálního vyměřovacího základu a výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, z toho minimální vyměřovací základ ZP činí 8 500 Kč a minimální výše odvodu ZP činí 1 148 Kč.

Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací

Vloženo: 6.7.2013

Jednorázovou sociální výpomoc je podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb možné poskytnout zaměstnancům, případně jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 15 000 Kč (v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 30 000 Kč).

Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb lze z fondu poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, případně jejich nejbližším pozůstalým v mimořádně závažných případech a při řešení složitých neočekávaných životních situacích. Sociální výpomoc může v jednotlivých případech činit až 15 000 Kč.

Termín mimořádně závažný případ nebo tíživá a neočekávaná životní situace není ve vyhláškách blíže uveden. Za tyto případy se považují takové životní situace, které způsobují zhoršení sociální situace zaměstnance, popř. zapříčiňují podstatné zvýšení jeho výdajů. Takovými situacemi jsou např. úmrtí člena rodiny zaměstnance, narození dítěte, živelní pohroma aj. (http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_175.htm)

Jednorázová sociální výpomoc je podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, resp. podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb poskytována v hotovosti a podléhá zdanění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Podle § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Z jednorázové sociální výpomoci tedy není odváděno zdravotní ani sociální pojistné, ale podléhá zdanění.

Způsob výpočtu nároku na dovolenou zaměstnance po jeho návratu z rodičovské dovolené

Vloženo: 19.5.2013

V § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce je rodičovská dovolená vymezena jako důležitá osobní překážka v práci. Podle § 216 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., se pro účely dovolené za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci.

Nepracoval-li zaměstnanec pro překážky v práci, které se neposuzují jako výkon práce, je zaměstnavatel povinen krátit jeho dovolenou za kalendářní rok podle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., a to za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů (směn) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů (směn) rovněž o jednu dvanáctinu.

Příklady

Zaměstnankyně čerpala od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2013 rodičovskou dovolenou. Zpět do zaměstnání nastoupila 1. 4. 2013*. Pro důležité osobní překážky v práci, které se neposuzují jako výkon práce, neodpracovala 64 pracovních dnů a dovolená za kalendářní rok 2013 se nebude krátit.

Zaměstnankyně čerpala od 1. 1. 2013 do 23. 6. 2013 rodičovskou dovolenou. Zpět do zaměstnání nastoupila 24.6.2013*. Pro důležité osobní překážky v práci, které se neposuzují jako výkon práce, neodpracovala 124 pracovních dnů. Dovolená za kalendářní rok se bude krátit o dvě dvanáctiny (jedna dvanáctina za prvých 100 zameškaných pracovních dnů a druhá dvanáctina na dalších 21 zameškaných pracovních dnů).

Zaměstnankyně čerpala od 1. 1. 2013 do 7. 11. 2013 rodičovskou dovolenou. Zpět do zaměstnání nastoupila 8.11.2013*. Protože podle § 214 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce zaměstnankyně nekonala v kalendářním roce u zaměstnavatele práci alespoň v rozsahu 60 dnů, přísluší jí tzv. dovolená za odpracované dny, a to v délce jedné dvanáctiny za každých 21 opracovaných dnů**. Do konce kalendářního roku zaměstnankyně odpracuje 48 dnů**, přísluší jí tedy dovolená v délce dvou dvanáctin.

* V uvedených příkladech se vychází z pětidenního pracovního týdne Po - Pá

** Pro účely nároku na dovolenou se podle § 348 odst. 1. písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., započítávají i dny svátků, které připadly na pracovní dny zaměstnance

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti ve dnech, kdy zaměstnanec odpracoval celou směnu

Vloženo: 7.4.2013

Vznikne-li zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost ode dne, ve kterém již odpracoval celou směnu, začíná období 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy až následujícím kalendářním dnem.

Příklad

Zaměstnanec odpracoval dne 2. března celou směnu (7.00 hod. - 15.00 hod.). Následně odešel k lékaři, který ho od tohoto dne uznal dočasně práce neschopným. Ale protože zaměstnanec toho dne odpracoval celou směnu, začíná období 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti až od následujícího kalendářního dne, tj. od 3. března.

První směnou v období 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy je vždy ta směna, kterou zaměstnance z části anebo zcela neodpracoval.

Příklad

Zaměstnanec odpracoval dne 2. března část směny (7.00 hod. - 11.00 hod.). Následně odešel k lékaři, který ho od tohoto dne uznal dočasně práce neschopným. Protože zaměstnanec odpracoval jen část plánované směny (4 hod.), začíná období 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti od téhož dne, tj. 2. března.

Náhrada mzdy je poskytována jen za směny, které zaměstnanec z důvodu pracovní neschopnosti neodpracoval. Poslední směnou v období 21 kalendářních dnů pro účely poskytování náhrady mzdy je ta směna nebo její část, kterou zaměstnanec zčásti anebo zcela neodpracoval.

Příklad

Zaměstnanec ráno 10. března navštívil lékaře, který mu k témuž dni ukončil pracovní neschopnost. Následně odešel do zaměstnání, kde odpracoval celou směnu (8.00 hod. - 16.00 hod.). Protože zaměstnanec odpracoval celou směnu, náhrada mzdy mu za tento den již nepřísluší.

Předčasné ukončení smlouvy na soukromé životní pojištění

Vloženo: 20.3.2013

Zaměstnanci, kterému bylo v předchozích zdaňovacích obdobích odečítáno od základu daně pojistné zaplacené na soukromé životní pojištění, a který následně toto životní pojištění zrušil anebo provedl dodatečné změny doby pojištění, zaniká nárok na uplatnění tohoto odpočtu a vzniká příjem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V tomto případě má zaměstnanec povinnost podat správci daně daňové přiznání.

Příklad

Zaměstnanci bylo v letech 2010 a 2011 odečteno od základu daně zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění v celkové výši 10 000 Kč. V roce 2012 pojištění zrušil, čímž nedodržel podmínky trvání doby pojištění a vznikl mu tak příjem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve výši 10 000 Kč. Za rok 2012 (tj. za zdaňovací období, ve kterém ke zrušení došlo) je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání.

Obdobná situace platí při zániku penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění nebo doplňkového penzijního spoření.

Slevy na dani na poplatníka od 1. 1. 2013 u poživatelů starobních důchodů

Vloženo: 18.2.2013

Od roku 2013 nelze uplatnit slevu na dani u poplatníka, který k 1. 1. příslušného zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění anebo ze zahraničního pojištění stejného druhu.

Příklad

Poplatník se stal k 3. 1. 2013 poživatelem starobního důchodu z důchodového pojištění. V roce 2013 má nárok na slevu na poplatníka, protože k 1.1. tohoto zdaňovacího období ještě starobní důchod nepobíral.

Solidární zvýšení daně

Vloženo: 13.2.2013

Od 1. 1. 2013 dochází na základě zákona č. 500/2012 Sb. k zavedení tzv. solidárního zvýšení daně z příjmů pro poplatníky s vysokými příjmy (§ 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, tj. 1 242 432 Kč.

Při výpočtu podle § 38h odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (tj. záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %) se záloha zvýší o tzv. solidární zvýšení daně u zálohy. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, tj. 103 536 Kč.

V případě, že zaměstnanec odvede měsíční solidární zvýšenou daň u zálohy, ale v ročním součtu jeho příjem nedosáhne hranice 48násobku průměrné mzdy (1 242 432 Kč), bude mu solidární zvýšení daně u zálohy na základě podání daňového přiznání u příslušného finančního úřadu vráceno.

Solidární zvýšená daň je časově omezena pro roky 2013 - 2015.

Zaměstnanec, u něhož bude v kalendářním roce alespoň jedna měsíční záloha na daň z příjmů zvýšena o solidární zvýšení daně u zálohy, nemůže požádat o provedení ročního daňového zúčtování svého zaměstnavatele, ale má povinnost podat si sám daňové přiznání u příslušného finančního úřadu (podle § 38g odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění v roce 2013

Vloženo: 12.2.2013

Maximální výše vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění u jednoho zaměstnavatele pro rok 2013 činí 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 242 432 Kč.

Zrušení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2013

Vloženo: 12.2.2013

V letech 2013 - 2015 je dočasně zrušen maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

Sleva na dani na manžela/manželku s nízkým příjmem

Vloženo: 20.1.2013

Slevu na dani ve výši 24 840 Kč může uplatnit poplatník žijící ve společné domácnosti s manželem/manželkou, jehož/její vlastní příjmy v daném kalendářním roce nepřesáhnou částku 68 000 Kč.

Slevu lze uplatnit až po uplynutí daného kalendářního roku při ročním zúčtování daňových záloh nebo v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Mezi vlastní příjmy manžela/manželky patří hrubá mzda a hrubé příjmy z podnikání (včetně příjmů z dohod), invalidní a starobní důchod, vdovský a vdovecký důchod, nemocenské dávky, mateřské dávky, podpora v nezaměstnanosti, výživné manžela/manželky po rozvodu, dary, příjmy z pronájmu nebo prodeje nemovitostí (které nejsou ve společném jmění manželů) a příjmy z dědictví. Vždy se započítává hrubý příjem, nikoliv čistý.

Částka roční slevy na manžela/manželku se zdvojnásobuje na částku 49 680 Kč, je-li zároveň držitelem/držitelkou průkazu ZTP/P, avšak za podmínky dodržení výše uvedené hranice vlastního příjmu.

Daňové zvýhodnění na studenta VŠ

Vloženo: 8.1.2013

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře uplatnit na studenta prezenční i kombinované formy studia na vysoké škole. Toto zvýhodnění lze uplatnit i v případě, že vyživované dítě souběžně při studiu VŠ vykonává výdělečnou činnost.

Pouze v měsíci následujícím po vykonání státní závěrečné zkoušky nelze daňové zvýhodní uplatnit na vyživované dítě, které po celý měsíc vykonává výdělečnou činnost anebo kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Nové dokumenty v sekci "Ke stažení"

Vloženo: 2.12.2012

V sekci "Ke stažení" jsou k dispozici tiskopisy "Prohlášení o společné domácnosti" a "Žádost o poskytnutí rodičovské dovolené".

Předčasný návrat zaměstnance/zaměstnankyně z rodičovské dovolené

Vloženo: 20.11.2012

Podle § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni/zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do tří let věku dítěte.

Neurčí-li zaměstnankyně/zaměstnanec v žádosti o čerpání rodičovské dovolené v jakém rozsahu ji chce čerpat, má se za to, že rodičovská dovolená bude čerpána až do uplynutí zákonem stanovené maximální doby jejího trvání, tj. do tří let věku dítěte.

Pokud se zaměstnankyně/zaměstnanec rozhodne pro dřívější návrat z rodičovské dovolené, než o jaký zaměstnavatele požádal/a, je nutné, aby se na této změně se zaměstnavatelem dohodli, protože zaměstnankyně/zaměstnanec nemůže jednostranně rozhodovat o zkrácení rodičovské dovolené o kterou požádal/a a kterou již čerpá.

Naopak však může požádat o prodloužení rodičovské dovolené, pokud původně žádal/a o rodičovskou dovolenou v kratším rozsahu, nejdéle však do tří let věku dítěte.

Doklady pro uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnavatele

Vloženo: 28.10.2012

Zaměstnanec může u svého zaměstnavatele uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti podle § 35d zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud předloží tyto dokumenty:

• rodný list dítěte nebo úřední doklad o osvojení či svěření
  
• od dosažení zletilosti dítěte potvrzení školy nebo učiliště, o jeho soustavné přípravě na budoucí povolání
  
• pokud jsou oba manželé zaměstnaní, potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů
  
• rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče pro období během rozvodu nebo po rozvodu, v případě střídavé péče prohlášení, ve kterých měsících je dítě příslušníkem poplatníkovi domácnosti
  
• průkaz ZTP/P, pokud je dítě jeho držitelem
  
• potvrzení finančního úřadu podle bydliště zaměstnance, pokud se jedná o zletilé dítě do 26 let věku, které se pro nemoc nemůže připravovat na budoucí povolání a nepobírá plný invalidní důchod
  

Dojde-li ke změně rozhodných okolností pro uplatnění daňového zvýhodnění, je zaměstnanec povinen tuto změnu neprodleně oznámit zaměstnavateli.

Nový dokument v sekci "Ke stažení"

Vloženo: 22.10.2012

V sekci "Ke stažení" je k dispozici tiskopis "Dohoda o zasílání mzdy/platu na bankovní účet".

Nové dokumenty v sekci "Ke stažení"

Vloženo: 4.10.2012

V sekci "Ke stažení" jsou k dispozici tiskopisy "Oznámení o změně zdravotní pojišťovny" a "Potvrzení o neuplatňování daňového zvýhodnění na vyživované děti".

Maximální vyměřovací základ u jednoho zaměstnavatele

Vloženo: 3.10.2012

Od roku 2012 dochází k rozdílnému maximálnímu vyměřovacímu základu pro odvod pojistného. Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění u jednoho zaměstnavatele pro rok 2012 činí 72násobku průměrné mzdy, tj. 1 809 864 Kč. Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění u jednoho zaměstnavatele pro rok 2012 činí 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 206 576 Kč.

Nový dokument v sekci "Ke stažení"

Vloženo: 2.10.2012

V sekci "Ke stažení" je k dispozici tiskopis "Čestné prohlášení o neuplatňování daňového zvýhodnění na vyživované děti".

Náhrada platu za nevyčerpanou dovolenou

Vloženo: 20.9.2012

Podle judikatury Evropského soudního dvora má být upřednostněno čerpání dovolené před jejím proplácením, a proto od 1. 1. 2012 lze nevyčerpanou dovolenou proplácet pouze při ukončení pracovního poměru.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance pro účely zdravotního pojištění

Vloženo: 17.9.2012

Každý zaměstnanec je povinen odvést zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši. Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou je minimální mzda 8 000 Kč, tj. 1 080 Kč pojistného.

Příklad:

Zaměstnanec se zkráceným pracovním úvazkem pobírá měsíční mzdu ve výši 5 000 Kč. Z této mzdy odvádí zdravotní pojištění ve výši 4,5%, tj. 225 Kč. Zároveň je však povinen odvést pojistné i z rozdílu mezi zákonem stanovenou minimální mzdou 8 000 Kč a svým skutečným příjmem 5 000 Kč, tj. z částky 3 000 Kč, a to ve výši 13,5% (4,5% za zaměstnance a 9% za zaměstnavatele), což činí 405 Kč. Celkem tedy tento zaměstnanec za kalendářní měsíc zaplatí zdravotní pojištění ve výši 630 Kč.

Výjimku tvoří zaměstnanci, kteří jsou po celý kalendářní měsíc osobou:

• za kterou platí pojistné i stát
  
• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení
  
• která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání
  
• která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku
  
• které bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci
  
• která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíční zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu
  

Maximální doba trvání pracovního poměru sjednaného na dobu určitou

Vloženo: 16.9.2012

Podle novely zákoníku práce k 1. 1. 2012 nesmí doba trvání pracovního poměru sjednaného na dobu určitou přesáhnout tři roky. Dále může být tato doba opakována maximálně dvakrát, přičemž za opakování pracovního poměru na dobu určitou je považováno i jeho prodloužení. Platí zde tedy pravidlo tři roky a dost a třikrát a dost.

Neméně důležitá je i změna týkající se přestávky mezi jednotlivými pracovními poměry. Po vyčerpání maximální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (třikrát a dost) je nutné dodržet přestávku tří let, než bude možné se zaměstnancem uzavřít další pracovní poměr sjednaný na dobu určitou.

K pracovním poměrům uzavřeným na dobu určitou před rokem 2012 se v tomto případě nepřihlíží (zákaz retroaktivity zákona).

Pojistné z dohod o provedení práce

Vloženo: 14.9.2012

Dohoda o provedení práce zakládá účast na sociálním pojištění (v měsíci, ve kterém trvala) pokud byl zúčtován příjem vyšší než 10.000 Kč, anebo úhrn zúčtovaných příjmů z více souběžných dohod u jednoho zaměstnavatele činí více než 10.000 Kč.

Pro účely vzniku účasti na zdravotním pojištění je postup odlišný. Osoby činné na základě dohody o provedení práce jsou účastny zdravotního pojištění, pokud výší započitatelného příjmu v daném měsíci přesáhnou 10.000 Kč. Při souběhu více dohod v kalendářním měsíci se příjmy (na rozdíl od sociálního pojištění) nesčítají, ale posuzují samostatně.